Šafrán

Šafrán

Šafrán u nás není moc obvyklé a známé koření, jeho historie je poměrně dlouhá, nejdříve se začal používat pro své léčivé a povzbudivé účinky, až později našel využití v gastronomii.

O jeho léčivé síle se objevují záznamy už ze starého Egypta, v Sýrii nebo např. v Indii. Byl nalezen také tzv. Ebersův papyrus, jakýsi soupis lékařských receptů, který pochází zhruba z roku 1550 před Kristem, ve kterém se uvádí, že by měl pomáhat jak na ženské problémy, tak například na nemoci očí.
Nejvíc si ho lidé z historie nejspíš vybaví, že šafrán měl vzpružit válečníky, měl jim dodat sílu, rozproudit jim v těle krev, aby měli co největší sílu, a také se z historie tvrdí, že na lůžku ze šafránu spal sám bůh Zeus.

koření

Jaké jsou skutečně účinné látky šafránu:

–        nesporně má pozitivní vliv na krevní oběh
–        také na dýchací, zažívací orgány
–        některé studie také potvrdily pozitivní vliv šafránu na mírnou nebo střední depresi
Při užívání šafránu si ale dávejte pozor, doporučená denní dávka je jen 30 miligramů, pokud to přeženete, velké dávky mohou být toxické.

Jak se šafrán získává a proč je vlastně tak drahý:

–        abyste získali jednoho kilogramu šafránu, musí se RUČNĚ sklidit zhruba 150 tisíc květů šafránu setého a z těch potom znovu RUČNĚ otrhat přes 400 tisíc jemných červených čnělek
–        v naší republice rostou dva druhy šafránu – bělokvětý v Novohradských horách, a šafrán karpatský v Beskydech, ale není to úplně prokázáno.

šafrán

Jaké využití má šafrán v gastronomii:

často se používá především ve francouzské a španělské kuchyni. Nesmí chybět v pokrmech s rýží, jako například paella nebo rizoto, hodí se k rybám, drůbeži, ale hodí se i do omáček a polévek. Více než pro svoji chuť se šafrán používá k barvení pokrmů. Pokud chcete pokrm hlavně obarvit, přidejte šafrán na začátku vaření. Pokud chcete jídlo šafránem ovonět, přidejte jej až později. Šafránem kořeňte velmi střídmě, při jeho nadměrném použití může jídlo chutnat hořce, u tohoto koření opravdu platí – na špičku nože.