Píše se rok 1992, v posluchárně č. 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT právě probíhá historický okamžik, kdy se mladičká československá síť poprvé propojila s internetem s hlavním uzlem v rakouském Linci. Přenos dat po takové dnes už starožitné technice dosahoval na svou dobu neuvěřitelných 9,6 kb/s, což asi těžko může s dnešní sítí 4G těžko soupeřit a dle jednoduchého výpočtu by například stáhnout nějaký velký soubor o větším objemu, než 1mb trvalo zhruba několik měsíců, možná i let. Je pravda, že poté došlo z americké strany k menší investici do českého, tehdy ještě ryze akademického, internetu a zakoupily se nové modemy, technika, počítače a rychlost se následně zvýšila na ještě revolučnějších 19,2 kb/s.
Akademik only
Je třeba poznamenat, že takový internet ještě zdaleka nebyl určen pro širokou veřejnost (tehdy ještě počítače nebyly taková všední věc) a sloužil spíše akademickým a vědeckým účelům. Ostatně o tom rozhodovala americká NSF, která až na tlak kongresu postupně dovolila připojení i neakademických subjektů. Co je však důležité si připomenout = v Česku došlo k pořádné vlně komercializace internetu až o mnoho let později, i přes povolení internetu pro širokou veřejnost. A pokud si zavzpomínáme ještě více, tak ani užívání takového internetu nebylo zrovna úplně jednoduché, neboť celou naši připojovací cestu k internetu provázely až strašidelné zvuky modemu (tehdy ještě s pevnou linkou), jehož zvuk se dnes používá tak maximálně v horrorech. I přesto hlavní tlak na vývoj internetu vyvíjely právě komerční společnosti, které chtěly využít internet právě k obchodu, reklamě. Jedním z prvních průmyslů, který si to naostro vyzkoušel, byl právě pornoprůmysl. Například zkratka .com, která je stará už několik desítek let, se nejdříve měla užívat jako zkratka pro komerční webové stránky, tento význam se však ztratil.
Minulost a budoucnost
Když se tedy podíváme na obrovský skok, který internet udělal za pouhých 26 let, určitě můžeme jenom žasnout. A pokud by se nad tím zamysleli i čeští průkopníci internetu, taky by si na krátkou dobu povzdechli. Můžeme si vzpomenout například na prvního českého „youtubera“ z roku 1982, Františka „Fuxsofta“ Fuku, který tehdy ukazoval do kamery „hru“ na počítači.